10. prosince 2009 se v Ostravě – Zábřěhu uskutečnil 2. ročník soutěžního festivalu neprofesionálních dětských pěveckých sborů, na který se přihlásily také starší Jiřičky. Ty byly zařazeny do kategorie sborů ZUŠ, ZŠ s RVHV a víceletých gymnázií s věkovým průměrem 10 - 14 let (věkový průměr Jiřiček představuje 11 let).

Pro Jiřičky to byla dosud nejvzdálenější cesta, a protože jsme se vzhledem k termínu akce obávali nástrah, která by nás cestou mohla díky zimnímu počasí potkat, vydali jsme se do Ostravy již o den dříve s tím, že na místě přenocujeme. S sebou jsme si tak vezli spacáky a karimatky, a těšili se na spaní v prostorách Základní školy Kosmonautů, která byla jedním z pořadatelů festivalu.

Cesta proběhla dobře, a tak nás již po pěti hodinách jízdy na místě vítali organizátoři a také pěvecký sbor Kvartola z Českých Budějovic, jenž také přespával v místní škole. Vědomi si toho, že druhý den nás toho hodně čeká, rozložili jsme na zem v jedné z tříd naše spacáky a po hodinové poslední zkoušce se snažili brzy usnout.

Samotný soutěžní den byl opravdu náročný. Po menších organizačních zmatcích a kratičké akustické zkoušce jsme dopoledne v konkurenci dalších osmi pěveckých sborů, mezi nimiž byl například Kulihrášek z Nového Jičína nebo Canzonetta z Českých Budějovic, odzpívali svůj soutěžní program, a hnáni pořadateli pospíchali na oběd. Poté nás čekala prohlídka Hornického muzea, po níž jsme ale vzápětí pospíchali zpět na vyhlášení výsledků během galavečeru, kde odborná porota každému sboru určila píseň, kterou má zazpívat. Jiřičky se před dalšími dvaadvaceti sbory všech kategorií prezentovaly Butlerovou Music is my life. Po dlouhém čekání jsme se od poroty dozvěděli, že jsme získali bronzové pásmo. To už jsme ale opět pospíchali – tentokrát na večeři (naštěstí nás všude s velkou ochotou převážel náš velmi ochotný pan řidič) a opět rychle zpět, na koncert hostitelského sboru Ko-Ko. Zde jsme vystoupili jako hosté, ale zároveň si koncert užili jako posluchači zlatem oceněného sboru v kategorii sborů základních škol. Koncert skončil pozdě, v půl desáté, a my se konečně po dlouhém dni, vraceli opět do místní základní školy k ještě jednomu noclehu. Nakonec však, místo zamýšleného odpočinku, jsme společně ještě dlouhé hodiny seděli a vyprávěli si.

V sobotu 11. prosince ráno jsme vyrazili domů, kam jsme po opět bezproblémové cestě dorazili po poledni. Naše poděkování patří ZUŠ, sponzorům a občanskému sdružení Jiřičky MB, díky kterým jsme se ostravského festivalu mohli zúčastnit. Zisku bronzového pásma si moc vážíme a budeme se snažit na něj navázat v dalších soutěžích.